V poradně se setkáváme s lidmi, kteří se nás ptají na to, jak řešit dědictví, jak zajistit, aby majetek byl po jejich smrti rozdělen dle jejich přání. Zde poskytujeme informace o náležitostech závěti, nepominutelných dědicích a případně i vydědění. Občas se však lidé zamýšlejí i sami nad sebou a nad koncem svého života. Někdy se bojí, že svůj odchod nebudou moci ovlivnit a budou dlouhodobě udržováni přístroji v nemocnici. Poradna tedy informuje i o možnosti dříve vysloveného přání (DVP), o kterém veřejnost stále moc neví, ačkoli je v zákoně zakotveno již celkem dlouhou dobu.
Dříve vyslovené přání je právní a etický nástroj, který umožňuje občanům České republiky starším 18 let rozhodnout o svém lékařském ošetření v situacích, kdy už nebudou schopni sami projevit svou vůli. Tento dokument, slouží jako návod pro lékaře a blízké, jak postupovat v kritických situacích
Člověk zde může popsat, jakou léčbu a péči si do budoucna přeje nebo nepřeje. Může se to týkat situací jako například:
- dlouhodobé bezvědomí (kóma) po autonehodě, kdy je zřejmé, že by člověk měl těžké doživotní následky a byl odkázán na intenzivní lékařskou péči
- syndromem demence v pokročilém stádiu
- nebo se ocitne v jakýkoli jiný nepříznivý zdravotní stav, kdy o sobě již člověk nebude schopen rozhodovat.
Dříve vyslovené přání může obsahovat pokyny ohledně konkrétních lékařských zákroků, například souhlas nebo odmítnutí resuscitace, umělé výživy či připojení na přístroje. Důležité je, aby bylo sepsáno srozumitelně, jednoznačně a ve shodě s platnými právními předpisy. DVP musí být písemné a opatřené vlastnoručním podpisem. Pro zvýšení právní jistoty se doporučuje ověřit podpis úředně.
Součástí dříve vysloveného přání musí být písemné poučení o důsledcích jeho rozhodnutí. Poučení musí být provedeno buď praktickým lékařem, nebo jiným ošetřujícím lékařem v oboru zdravotní péče, s níž dříve vyslovené přání souvisí. Dále zde může člověk ustanovit osobu/zástupce, která může být informována o jeho zdravotním stavu a smí s navrhovanou léčbou udělit souhlas nebo nesouhlas. Označení osoby a její podpis jsou také součást dokumentu.
Vzor DVP je možné nalézt například na stránce cestadomu.cz (Dříve vyslovené přání | Cesta domů)
Pacient může učinit dříve vyslovené přání také při přijetí do péče poskytovatelem zdravotní péče nebo kdykoliv v průběhu hospitalizace. Takto vyslovené přání se zaznamená do zdravotnické dokumentace vedené o pacientovi a dokument podepíše pacient, zdravotnický pracovník a svědek (v tomto případě nemusí být podpis úředně ověřen).
Tento nástroj nejen chrání autonomii pacienta, ale také usnadňuje rozhodování rodině a zdravotnickému personálu. V krizových situacích mohou být emoce i tlak na rychlé rozhodnutí ochromující. Dříve vyslovené přání poskytuje jasnou odpověď na otázku, jaké péče si pacient přeje, a minimalizuje konflikty mezi blízkými.
Zavedení dříve vysloveného přání do praxe však přináší i výzvy. Zdravotníci se mohou ocitnout v dilematických situacích, kdy rozhodování pacienta z minulosti může být v rozporu s aktuálními medicínskými možnostmi. Důležité proto je, aby dokument byl pravidelně aktualizován a reflektoval současný stav pacienta i dostupné léčebné metody. DVP nemusí být respektováno pokud obsahuje takové postupy, jejichž výsledkem je aktivní způsobení smrti.
Dříve vyslovené přání je výrazem úcty k lidské svobodě a důstojnosti. Jeho vytvoření je krokem k tomu, aby každý člověk mohl mít kontrolu nad svým životem i v těch nejtěžších chvílích.
Praktický příklad:
Paní Nováková, 65 let, se rozhodla sepsat DVP, ve kterém uvedla, že v případě nevyléčitelné nemoci v pokročilém stadiu odmítá resuscitaci a připojení na umělou plicní ventilaci. Tento dokument uložila u svého praktického lékaře a informovala rodinu. O několik let později, kdy se její zdravotní stav zhoršil a nebyla schopna komunikovat, lékaři respektovali její přání a poskytli jí pouze paliativní péči.
Pokud by DVP nebylo zdravotníky respektováno, jednalo by se zásah do integrity člověka. Ten má pak možnost obrátit se na soud a požadovat finanční kompenzaci.
Zdroje:
Par 38, 89/2012, Občanský zákoník
372/2011, Zákon o zdravotních službách
96/2001 Úmluva o lidských právech a biomedicíně
